Na svět přišel 7. června 1930 v Praze na Žižkově, tiše odešel v neděli 15. listopadu 2020 v jedné pražské nemocnici v souvislosti se současnou virovou pandemií. Ihned po 2. světové válce se stal junákem, kde získal svou přezdívku „Pegas“. Celoživotní přátelství s Vladimírem Hobzekem – „Pinkem“ navázal v době základní vojenské služby v poddůstojnické škole v Litoměřicích v roce 1951. Zde oba byli členy a hráli ve vojenském divadelním souboru „Radobyl“. Svou vojenskou povinnost měli skončit na jaře roku 1953, ale v březnu zemřel Stalin a po něm záhy i Gottwald a tak jejich vojenská prezenční služba se rázem prodloužila o sedm měsíců vojenské náhradní služby. V civilu pak po celý svůj pracovní život byl úředníkem společnosti Terplán až do odchodu do starobního důchodu.
S naším Společenstvím nositelů Březových lístků se Pegas setkal až kolem roku 2004, kdy jeho dlouholetý přítel Vladimír Hobzek – Pink, který patřil už za války do Galénova společenství „KPN – Klubu přátel nerozlučných“, jej požádal o pomoc. Pink byl s Galénem v pravidelném spojení a často se setkávali. Poté, kdy zjistil, že Galén má velký problém se svou finanční hotovostí ve své Galénově nadaci (GN), kterou založil v roce 1997 a kterou mu ČSOB obstavila a on s penězi nemohl disponovat, rozhodl se mu pomoci. Situace se probírala na několika pobíhajících PONSech, ale bez žádoucího výsledku. Pink se tedy obrátil na svého přítele Pegase, který vlastně byl mimo hru, celou Galénovu situaci mu vylíčil a pak na přání Galéna jej s ním seznámil. Pegas se ujal celého případu, jako kdyby šlo o jeho peníze a začal zjišťovat důvody, proč se Galénova nadace nemůže dostat ke svým penězům, proč Obvodní úřad Prahy 10 odmítá uznat její sídlo v domě a v bytě Galéna, co je nutno řešit s právníky, aby se mohlo postupovat dále v otázce uložených peněz v ČSOB. Pegas vše potřebné zjistil. Problémy v nadaci vznikly v důsledku legislativních změn v nadačním zákoně a jediným řešením bylo provést transformaci Galénovy nadace (GN) na Galénův nadační fond (GNF), což se uskutečnilo na konci roku 2004 a v novém roce – 25. ledna 2005 – byl Galénův nadační fond úspěšně zapsán u Městského soudu v Praze na novém sídle v Pegasově bytě, jehož byl majitelem (kdy Galén byl ve svém bytě pouze nájemcem). GNF zde sídlil až do roku 2012. Od roku 2005 do roku 2009 byl Pegas společně s Pinkem členem správní rady GNF, ke konci funkčního období byl i jeho jednatelem. Galén byl až do své smrti za odstranění všech překážek a vznik GNF Pegasovi vděčný, ačkoliv to nebylo nikdy takto pro veřejnost formulováno! Po odchodu z funkce v GNF se Pegas ještě velmi aktivně podílel na aktualizaci Pravidel udělování Březových lístků. V roce 2016 jsme mu za jeho práci pro GNF předali Čestný březový lístek.
Rudolf Kašpar – Pegas se dožil úctyhodného věku 90 let. Poslední období svého života mu ztížilo velké zdravotní omezení, kdy přišel úplně o zrak, jeho dcery Ivana a Martina i vnučka Anna se o něj pečlivě staraly. Byl silnou osobností s velkým a mimořádným přínosem pro GNF! A my, kteří jsme ho znali, jsme ztratili dobrého přítele a kamaráda. Tiše odešel na svou poslední cestu, nezapomeneme na něj. Čest Tvé památce, Pegasi!
Břetislav Boháč, listopad 2020