Josef Červinka – Grifin

* 1941

Nositel bronzového Březového lístku.

Josef Červinka – Grifin se narodil v roce 1941 v Olomouci. Když mu bylo 10 let, poprvé se setkal s dílem Jaroslava Foglara a jak sám napsal, cituji: “Byl jsem zasažen Jestřábovými šípy a zasáhlo mne to na celý život”…

Grifin v roce 1963 založil v rámci tehdejšího Okresního domu pionýrů a mládeže v Karviné turistický oddíl. V roce 1964 se přihlásili do redakce ABC a jejich klub, raketová posádka, obdržel  z redakce registrační číslo s označením RP 1127 – Zálesáci. Tuto tzv. “stovku klubů” tehdy vedl Jaroslav Foglar, se kterým si začali dopisovat poté, kdy v září téhož roku obdrželi z redakce ABC první, Jestřábem podepsaný dopis. Byla to ohromná sláva a podle Foglarova vzoru si začali vyrábět oddílové nálepky i platidla “rublony”, později “diny”. V listopadu 1964 si Zálesáci vyrobili klubovní legitimace, které jim Jestřáb podepisuje! Členové oddílu reagovali velmi nadšeně a navrhli Jestřábovi čestné členství v klubu, které Jestřáb 10. 12. 1964 přijal.

Přišel rok 1968 a s ním i druhé znovuobnovení Junáka. Turistický oddíl Karvinská Trojka vstoupil do junácké organizace. V roce 1970 Karvinská Trojka vstoupila do ČSTV jako TOM – turistický oddíl mládeže a stala se součástí TJ NHKG Karviná.

V roce 1982 předal vedení oddílu svým mladším nástupcům a z rodinných důvodů se  přestěhoval z Karviné do Olomouce, kde téhož roku založil nový TOM při TJ Slavoj Zora Olomouc s názvem Olomoucká Trojka se stejnou symbolikou, jakou má Karvinská Trojka. Oba oddíly spolu stále spolupracují pod heslem “Jsme dvě větve jednoho stromu”. V prosinci 1990 starší členové oddílu pomáhali při třetí obnově Junáka v Karviné, ale Karvinská Trojka své členství v Junáku neobnovila a stala se součástí nově vzniklé organizace Asociace turistických oddílů mládeže        A-TOM, kde působí do dnešních dnů. Olomoucká Trojka se stala součástí olomouckého Junáka    a Grifin vedení tohoto oddílu předal svým mladším nástupcům v roce 1997. Znamená to, že Grifin své oddíly vedl nepřetržitě 34 let spolu se svou ženou Natašou – Sašou (od roku 1963 do roku 1997).

“Jestřábovy šípy” ovlivnily Grifina při vedení obou oddílů, kdy podobně jako Jestřáb připravoval pro své hochy celoroční i celotáborové hry s dobrodružnou tematikou – jen namátkou jmenuji některé z nich: Do nitra džungle, Nebeští jezdci, Zlatý peníz Atlantidy, Železná ruka, Můj první skautský rok… (podrobnosti na http://ka3.cz/grifinovy-knihy ). Zcela pochopitelně došlo i na Foglarovy knihy Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří, podle nichž v 70. letech zpracoval náměty celotáborových her s názvy “Stínadelská tajemství – část 1” a “Stínadelská tajemství – část 2”. Tehdy, v roce 1977, se dozvěděl prostřednictvím rozesílaných “hromadných dopisů”, že Jestřáb dokončil 3.díl stínadelské trilogie “Tajemství Velkého Vonta”. Vzhledem k vnitropolitické situaci se nepředpokládalo, že by tato kniha vůbec někdy vyšla… Po skončení každého příběhu zůstalo mnoho stínadelských záhad, které kluci z oddílu chtěli rozluštit. V 80.letech, bez znalosti Foglarova příběhu, napsal Grifin svou verzi s názvem “Poselství ze Stínadel” jako legendu k dlouhodobé hře a v té době ho ani nenapadlo, že by z ní mohla být plnohodnotná knížka. Všechny tři dlouhodobé hry vyšly ve Speciálech oddílových časopisů TTT. V roce 1986 se Grifin dostal k exilovému vydání Tajemství Velkého Vonta a zjistil, že jeho pokračování je jiné než Jestřábův originál, ačkoliv ve své legendě zpracoval úplně stejný příběh (vysvětlení vzkazu nalezeného Rychlými šípy za železnými dvířky ve Svatyni ginga), rozhodl se tedy svůj příběh přepracovat do podoby, aby mohl být volným pokračováním Jestřábovy stínadelské trilogie. Své vyprávění doplnil ještě o “Stínadelskou smrtku” a konečná verze “Poselství ze Stínadel” byla dokončena v roce 1988. Po roce 1990, kdy Jaroslav Foglar měl opět možnost publikovat, vyšla stínadelská trilogie Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta pod názvem “Dobrodružství v temných uličkách” v nakladatelství Olympia.

Zajímavé jsou další osudy Grifinova “Poselství ze Stínadel”. V polovině 90.let inspirovalo Karla Hrivňáka – Eskalika z pražských Vontů k přípravě a později k natočení amatérského filmu, jehož premiéra se uskutečnila v září 1996 bez Grifinovy účasti. Následovaly snahy o časopisecká   i knižní vydání, ať už v nakladatelství Leprez nebo v měsíčníku pro děti “Moje 1.noviny”. V nakladatelství to nedopadlo z důvodu úmrtí jejího vlastníka, v dětském magazínu začal příběh vycházet na pokračování v roce 2003. Tady vznikla snaha o jeho knižní vydání, ze kterého pro nevyřešená dědická práva po Jaroslavu Foglarovi nedošlo. Tehdy se do celého případu vložil Jiří Stegbauer – Jura (8.BL, jeden ze zakladatelů Březových lístků) s tím, že knihu vydá ve svém nakladatelství Ostrov. I přes snahy knihu vydat se do roku 2015 stále řešilo Foglarovo dědictví, takže z těch snah sešlo. V roce 2014 bylo “Poselství ze Stínadel” zpracováno jako komiks kreslířem Hostimilem Schmiedlem a zveřejněno na internetu. Mezitím Grifin pokračoval ve své literární tvorbě a v roce 2015 vydal páté pokračování stínadelských záhad s názvem “Poslední stínadelské tajnosti”, které bylo vydáno ve velmi omezeném nákladu a není v současné době k sehnání. V roce 2018 dopsal Grifin šesté pokračování s názvem “Stopa vede do Stínadel”. V roce 2020 vydalo nakladatelství Albatros Grifinovo “Poselství ze Stínadel” jako regulérní knihu, která je v současné době k dispozici jen jako elektronická, tedy e-kniha.

Velmi zajímavá kniha s názvem “Třetí vzkříšení Junáka”, jejímž autorem je rovněž Grifin, vyšla v roce 2021. Pro spolek Junák – Český skaut, okres Olomouc, z.s. knihu vydala a vytiskla společnost H.R.G. spol. s r.o., a je věnována 100. výročí založení skautingu v Olomouci.

V roce 2024 vydal svou další knihu „Tajemství Strže strachu“ k 60. výročí založení oddílu Karvinská Trojka.

Za svou celoživotní práci byl Grifinovi předán v dubnu 2024 bronzový Březový lístek.

Sepsal Břetislav Boháč – Břeťa

Zdroj fotografie: http://poutnici.net/kniha/

Comments are closed.