* 17. září 1950
Je nositelem zlatého Březového lístku.
Ten, kdo má štěstí Břeťu poznat zblízka, vnímat jeho názory, ideály, předsevzetí a vytrvalost, pozorovat či být dokonce obohacován jeho činy, má právo dále otištěné řádky považovat za suchopárné. Začal jako klubista ABC a brzo se z něho „vyklubal“ rádce, instruktor, zástupce vedoucího atd. Břeťovy osobní vzpomínky na jeho první tábory, první zodpovědnost za stále obtížnější akce, zdařilé i opačné výsledky – pokud by byly například vyprávěny u táborového ohně – by byly jistě přitažlivější než následující data. Data o tom, co Břeťa postupně vykonal a vykonává. Kéž by se všichni dnes existující funkcionáři mohli opírat o takové zkušenosti, jaké má Břeťa.
Ve svých 12 letech založil se spolužáky Klub-Raketovou posádku s č. RP-02-A a názvem Svorná sedma, která jezdila na pravidelné výpravy do Beskyd a do Oderských vrchů. Za klub si dopisoval s redakcí ABC mladých techniků a přírodovědců, která kluby řídila, a v roce 1963 se na srazu v Hradci nad Moravicí osobně seznámil s Janem Šimáně-Galénem.
Na podzim roku 1964 se kluci z klubu dostali na podzimní sraz klubů ABC, který pořádal BVÚ za Čermenským mlýnem v údolí říčky Budišovky. Zde se seznámili s Karlem Líbou a pět členů Svorné sedmy se rozhodlo vstoupit do oddílu BVÚ – od října 1964 se tak stali členy družiny Vyder. Zmíněné podzimní setkání v Čermné bylo počátkem tradice srazů, které BVÚ pořádá dodnes.
Již v roce 1965 se Břeťa seznámil s myšlenkami tzv. mikrokolektivů a neoficiálního oceňování práce s dětmi a mládeží dekrety a odznaky BL-JUN, zahájil dlouholetou a dodnes existující spolupráci s Galénem, mimo jiné i při tvorbě tehdejších pravidel Hnutí Březový lístek. Již Už v roce 1965 mu byl udělen vstupní JUN 1. stupně.
V roce 1966, po posledním táboře v údolí říčky Březné nad Drozdovskou pilou, přešel jako podrádce z družiny Daňků do družiny starších – Jestřábů. Když studoval Střední průmyslovou školu železniční v České Třebové založil další klub ABC – Raketovou posádku RP-02-C.
V roce 1968 se za mikrokolektivy Březových lístků účastnil jako pozorovatel sněmu obnoveného Junáka. Počátkem srpna téhož roku, po oddílovém táboře v Pochni u Široké Nivy v údolí řeky Opavy, se podílel na organizaci Lesní školy tzv. Nulté stovky mikrokolektivů, která se konala rovněž v Pochni. Působil na ní jako instruktor tábornických dovedností. Na týdenním táboře BVÚ koncem srpna, po složení několika odborek, byl jmenován oddílovým rádcem. Současně ho Karel Líba pověřil funkcí zástupce vedoucího oddílu BVÚ. BVÚ má kořeny v Klubu československých turistů (KČST) za druhé světové války. Břeťa svou dlouholetou prací pro Svaz turistiky a současnou prací pro Klub českých turistů trvale podporuje činnost Tomíků – turistických oddílů mládeže.
V roce 1970 se Břeťa účastnil jako instruktor části Lesní školy mikrokolektivů v Nosálově na Kokořínsku. Bezprostředně po jejím ukončení byl zatčen Galén. Břeťa je vyslýchán Státní bezpečností, nadále pokračoval jako mladší vedoucí ve své činnosti pro oddíl BVÚ. Pro svou vytrvalost se v témže roce stal členem lektorského sboru Tábornických škol při Krajském výboru SSM v Ostravě, spoluorganizoval letní i zimní tábornické školy na Rabštejně v Jeseníkách.
V roce 1975 úspěšně ukončil studium na Vysoké škole dopravní v Žilině. Stal se členem výboru podnikové tělovýchovné jednoty, ve které oddíl BVÚ působil, a prosazoval v něm zájmy oddílu.
V roce 1978 byl zvolen do krajského výboru ČSTV a stal se předsedou Svazu turistiky KV ČSTV. V tomtéž roce se stal členem Českého ústředí svazu turistiky a do roku 1988 jako místopředseda ČÚV Svazu turistiky ČSTV.
V roce 1979 se podílel významnou měrou na pořádání jedné z prvních spontánních CVVZ – Celostátní velké výměny zkušeností, uskutečněné v Ostravě-Porubě.
Po roce 1989 působil krátce jako člen redakční rady obnoveného Mladého hlasatele, řízeného Galénem. V roce 1992 pomohl Galénovi při založení Galénovy nadace, která se po roce 2000 přeměnila na dnešní GN-Galénův nadační fond.
V roce 1994 skončil Břeťa svou 30letou aktivní práci v BVÚ, v tomto roce řízení oddílu převzal po Karlu Líbovi jeho současný vedoucí Mgr. Petr Mika-Akim.
V roce 1997 se Břeťa vrátil zpět do Klubu českých turistů a byl zvolen předsedou oblasti Beskydy. KČT-oblast.
V roce 2002 mu přátelé a kamarádi, po plynulém „stoupání od zeleného stupně“, plným právem udělili Zlatý březový lístek. Z titulu své funkce je členem ústředního výboru KČT a za svou příkladnou činnost byl v roce 2005 oceněn Čestným odznakem Vojty Náprstka, zakladatele KČT.
Za použití různých zdrojů sepsal Jiří Řeháček – Riki
